http://poeticno.kotrla.com/weblog.php Weblog Michala Jareše cs http://poeticno.kotrla.com/weblog.php Weblog Michala Jareše http://poeticno.kotrla.com/weblog.php?id=P931 Ze sbírky V hodině dvanácté. *** Ty kryso ty mi podhryzáváš duši a já se ještě směju ač to tuším Jen někdy v noci strach mi nahání jemné a něžné tvoje hryzání Protože vím jak to na světě chodí: má loď se potopí a krysy prchnou z lodi Vím to a přece mě to neodradí natáhnu ruku - kožíšek ti hladím http://poeticno.kotrla.com/weblog.php?id=P930 Ze sbírky Otevřené okno. DOPOLEDNE V PARKU Kos, abbé v černé sutaně. Markýz bílá krinolína. Jahody v sněžné smetaně. Toť přerozkošná pantomima. Pastýřce klobouček zrak něžně stíní. Klidně se paste, ovečky mé malé. Na trávníku, v němž třpytné svítí jíní, hle, paradoxní pastorale. Kiosky z křehké kameniny. Tekuté, těkající zlato. Nadýchlé, namodralé stíny. Watteau. http://poeticno.kotrla.com/weblog.php?id=P929 Ze sbírky V tušení jitra. MOJE ŘEČ Polnice v poli pohozená je moje řeč - výkřikem v ticho vyhrocená. Tasený meč v pravici apoštola pro uši nepřátel je moje řeč - vždy zkrvavená zpola a zpola samá běl! http://poeticno.kotrla.com/weblog.php?id=P928 Ze sbírky Polom. V KAVÁRNĚ SAVARIN Nikdy bych nevěřil, jak dokážou řvát babičky v kavárně když je jich moc... Praha se svlíká do naha má ji zrzavou a šíleně voní podzimem (1977) http://poeticno.kotrla.com/weblog.php?id=P927 Ze sbírky Z člověka oči. VÁNICÍ, SOUMRAKEM Tma se sněhem, slepené do tunelu, na tom kopci. Vítr zbělel. Jediný paprsek mezi odstíny. Dvě těla odlétají chůzí. 28. 1. 1995, 4 ráno http://poeticno.kotrla.com/weblog.php?id=P926 Ze sbírky Radost i žal. PADAJÍ HVĚZDY Je čas je čas už zrní prosívá andělské síto noc v srpnu je kdy člověk prosívá ať hvězda vyplní to co slibovala mouřenínské tmě svatých Tří králů co hvězda slibovala mně za časů žalu http://poeticno.kotrla.com/weblog.php?id=P925 Ze sbírky Hřbet knihy. ŠIKMÝ STROM a po tom všem co jsme žili zabal mne do látky to neublíží kdepak jsou tvé boty šedivé kam nyní jít za touhou prý už ne snad zajít za šikmý strom tam nad vodou jen tak zdálky přivonět (Zmýlený a zmýlená neplatí) http://poeticno.kotrla.com/weblog.php?id=P924 Ze sbírky Volyně a jiné krátké řádky. VÁLEČNÉ DĚTSTVÍ Svíce a petrolejky suše čvachtaly v našich tvářích: Bratr přiběh z keřů od jarního běsnění řeky babička Kristina věštila (její drobné oči kdysi zahlédly vraha) Otec stavěl duši v křehkém těle houslí a matka zemřelá matka zpoza dvří trpělivě opakovala: Chceme tě večere až průvan vyrazil dveře Na jarní řece se mísil praskot ledu s tikotem hodin na zdi tak pohnutě jako by někdo neúnavně klepal na okno Byl to... http://poeticno.kotrla.com/weblog.php?id=P923 Ze sbírky Místopisy. PODCHOD Nebráním se polknutí skelného hada Hluboko po jezdci zářivkami půjdu Na rtech prosby o krajinu volnodechou Až zeslábnu umírání k zahradám otevře stejný tunel http://poeticno.kotrla.com/weblog.php?id=P922 Ze sbírky Bloudíme. JANA MARIA Jana Maria má zlaté vlasy. V očích se jí koupají modrá jezera. Můj přítel se otrávil. I on miloval Marii Janu. A Jana Maria se směje. Nikdo netančí tak jako ona. Je krásná a já ji miluji. Stále se směje. Prchá z objetí do objetí. Podivný sen žene mne za ní. Jana Maria! Můj přítel umírá. Bělejší jsou lůžka v nemocnici, než tělo Marie Jany. Chce umřít můj přítel: miluje Marii Janu. Její smích jej pronásleduje. Nemůže umřít a...